Adam Smith Business School, University of Glasgow

Adam Smith a University of Glasgow

Smith popsal svůj čas v Glasgow jako: „zdaleka nejužitečnější a proto zdaleka nejšťastnější a nejctivější období mého života“.

Adam Smith se narodil v roce 1723 v Kirkcaldy. Na Glasgow University vstoupil v roce 1737 v časném, ale prozatím ne neobvyklém věku, ve čtrnácti letech. Vrátil se na univerzitu, nejprve jako profesor logiky v roce 1751 a poté o rok později jako profesor morální filosofie, místo, které zastával, dokud neopustil akademický život v roce 1764 pro lukrativnější post učitele / společníka mladému vévodovi z Buccleuchu .

Nebylo to jeho konečné sdružení, protože v roce 1787 byl zvolen rektorem univerzity a v dopise s poděkováním poznamenal, že si pamatuje své profesorské dny jako „zdaleka nejužitečnější a proto zdaleka nejšťastnější a nejúctivnější období mého“ život.' Kromě kurzů filosofie a jurisprudence debatoval také o historii, literatuře a jazyce a publikoval eseje o jazyce a historii astronomie. Ale nejpozoruhodnějším dalším produktem jeho Glasgow let je jeho druhá velká kniha, Theory of Moral Sentiments, která vyšla v roce 1759.

Celá Smithova práce je hluboce zakořeněná v morální filozofii. Samotná skutečnost, že konečné vydání Teorie morálních sentimentů , obsahující rozsáhlé revize, se objevilo v roce 1790, v roce jeho smrti, říká, že Smithův závazek k morálnímu pohledu přetrvával vedle i za publikací Bohatství národů. .

Dědictví Adama Smithe

Smith je oponentem pokusů o nasměrování „trhu“, ale proti čemu skutečně stojí, je pokus o nasměrování aktivit jednotlivce, jejich „přirozená svoboda“ sledovat vlastní cíle. To je samo o sobě „morální“ postavení a Smith tuto perspektivu nikdy neopouští. Proto poznamenává, že dělba práce, jako zhoubný nezamýšlený důsledek, činí pracovníka hloupým a ignorantským. Aby to napravil, obhajuje veřejně dotovaný systém základního vzdělávání. V podobném duchu může vláda regulovat instituce (včetně bank) ve veřejném zájmu.

Smithova lidová reputace je „otec kapitalismu“ , zastánce „tržních sil“ a věřící v něco, čemu se říká „neviditelná ruka“, aby vytvořil optimální hospodářské výsledky. Přesto, pokud vlastně čteme Smitha, pak lze tyto atributy považovat za hrubá zjednodušení. Na otázku, co by Smith provedl z „sekuritizovaných úvěrových balíčků“ , „toxických dluhů“ a podobně, by jeho odpověď určitě byla taková, že tyto praktiky byly v rozporu s tím, co se snažil učit. Jeho všudypřítomný zájem o morální filosofii, díky němuž by byl kritický vůči způsobu fungování současné ekonomiky. Kdyby byl „otcem kapitalismu“, byl by zklamaným rodičem.

Smith je holistický myslitel. Ekonomická složka jeho vize je pouze jedním z mnoha, a to bylo zapleteno do celkové struktury jeho myšlení. Smith nebyl jen prvním ekonomem, byl také jemným a významným filosofem, informovaným a sofistikovaným historikem, pozorným a bystrým sociologem a vnímavým analytikem kultury. Stručně řečeno, nabízí pohled na svět a na lidské chování v něm, které je bohaté a komplexní.

-Christopher J Berry, profesor politické teorie (Emeritus)